Ovesné Kladruby

Habakladrau - Avenatica Cladruna

Ovesné Kladruby zaujímají mezi vesnicemi bývalého panství kláštera tepelského zvláštní, vyjímečné postavení, protože nejsou uvedeny ve velké potvrzující listině kláštera z r.1273. Již v r. 1242 je zde doložena farní stanice, to poukazuje na význam tohoto místa již v raném věku.

Pravděpodobnost výstavby obce se datuje až po r.1273. Nejstarší pojmenování souvisí s obsazením fary r.1363 po smrti faráře Lorence (Vavřince).

Tehdejší latinské jméno bylo "Anavetika Cladruna" přičemž prvé slovo neznamená nic jiného než oves. Již o rok později je obec pojmenována německy Hebreyn Kladrum, středověké Hebreyn – oves.

Toto se časem změnilo na Habakladrau. České pojmenování Ovesné Kladruby se prvně zaznamenalo r.1473 a má stejný význam jako německé a latinské jméno.

Obec zůstala vždy majetkem kláštera, obec se nikdy nehlásila k luteránské víře a právě proto jí klášter v Teplé protěžoval a na přelomu 16.a 17. století nastala pro obec doba rozkvětu,jež nebyla zastavena ani velkým požárem a morem v r.1611 kdy v obci zemřelo během čtyř měsíců 130 obyvatel, obec nebyla zlomena ani následným morem v r.1633, ani třicetiletou válkou.

Tři privilegia, která byla klášterem obci udělena ji uvolnila cestu k přednímu postavení.

  1. Volné dědění statků podle německého práva z r.1561,které tu v okolí nebylo samozřejmostí.
  2. Právo vlastního vaření piva – přinášelo finanční výhody
  3. Právo nižšího soudnictví – rychtář vykonával funkci notáře a soudce

Zdálo se, že počátkem 17 století dosáhnou Ovesné Kladruby povýšení na městys – tržní město – nebo město. Slibný vývoj obce trvající několik desetiletí byl záhy přerušen povstáním v r. 1680 kterého se zůčastnili i kladrubští sedláci. Následky byly katastrofální. Obec ztratila všechna privilegia.

V r.1717 se klášter Teplá jako vrchnost, rozhodl vrátit sedlákům právo svobodného dědění statků. Od té doby měla obec již omezený význam. Růst obce se zastavil a v r. 1655 měla obec 42 domů a v roce 1757 měla 49 domů.

Po zrušení panství r. 1849 patřily Ovesné Kladruby pod soudní okres Teplá. V r. 1882 bydlelo v 73 domech 501 obyvatel.

V r.1888 byl zřízen okres Mar.Lázně a obec byla připojena pod jeho správu.
V létech 1912 – 1913 byla v obci zřízena četnická stanice na čp. 77 a v roce 1910-1911 pošta.

Na elektrickou síť byla obec napojena v r. 1930.

Škola

Ovesné Kladruby byly sídlem farní školy. Škola pochází z doby 1836 – potřebám školy sloužila pole na obecních pozemcích a louka za kovárnou. Obecní škola sloužila též obcím Milhostov a Vysočany, měla tři třídy a 120 žáků, byt pro učitele, školní kuchyni a zahradu.

Kostel

Farní kronika se zmiňuje o kostelu, který byl při velkém požáru 25.4.1611 zcela zničen. Roku 1611 pověřil opat Andreas Edersbach italského stavitele M. A. Couseeje výstavbou nového kostela. Po čase byl kostel zbourán pro stavební nedostatky a to v roce 1746. V letech 1747 až 1948 pod patronací opata Ambroze byl obnoven do dnešní podoby.

Fara

Fara je jednopatrová budova postavená v roce 1830 Antonínem Thurnerem z Kláštera Teplá, dle předlohy barokních dvorců.

Památky

Při cestě ke starému soudu „Na popraviště" před východem obce (dnes u statku) stojí 2,9 metrů vysoká „Boží muka". Při cestě do Mrázova stojí kamenný kříž bez nápisu, další kamenný kříž stojí na lukách (bývalá polní cesta do Výškovic) jihovýchodně od Ovesných Kladrub.